Na každého z nás někde čeká ta pravá láska. Někteří ji již našli a někteří stále netrpělivě vyčkávají. A ti, kteří ji mají, moc dobře vědí, jaké to je být bez své lásky pouhý týden. Napsali jsme pro Vás žebříček deseti příběhů o lásce, které opravdu přečkaly všechno, ale hlavně dlouhý čas odloučení. Tyto příběhy poukazují na to, že skutečná láska opravdu zvládne cokoliv a čas je pro ni jen pouhou etapou. A co vy, máte obdobný příběh nebo úplně jiný, ale stejně krásný?
10 Láska navzdory vzdálenosti
Když se Irina a Woodford McClellanovi vzali, určitě je nenapadlo, že chvilku na to uplyne dalších 11 let, než budou moci být zase spolu.
Na začátku 70. let žila Irina v Moskvě, kde pracovala v Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů. A právě zde potkala svou budoucí lásku – amerického profesora Woodforda McClellana. Okamžitě se do sebe zamilovali a vzali se o dva roky později, v květnu roku 1974. Jen chvíli po svatbě, v srpnu, Woodfordovi vypršelo vízum, takže musel opustit Sovětský svaz a vrátit se domů.
Woodford i Irina se snažili vzájemně navštívit, ale opakovaně jim byl přístup do země své drahé polovičky odepřen. Novomanželé tak museli svou vzájemnou komunikaci postavit pouze na telefonních hovorech a fotografiích.
O 11 let později dostala Irina konečně zelenou, aby mohla vycestovat do Spojených států amerických. V lednu 1986 přiletěla na mezinárodní letiště ve Washingtonu, kde na ni s otevřenou náručí čekal její manžel. Irina vše zachytila ve své knize – Of Love and Russia: The Eleven-Year Fight for My Husband and Freedom.
9 60 let odloučení
Anna Kozlovová byla vdaná pouze 3 dny, když její manžel Boris musel odjet, aby bojoval za Rudou armádu. Anna věděla, že budou nějaký čas bez sebe, ale že to bude nakonec 60 let ji určitě nenapadlo. Stalin totiž Annu a její rodinu deportoval na Sibiř a nenechal ji ani zanechat vzkaz svému muži.
Když se Boris vrátil, nevěděl vůbec kde jeho žena je a strávil roky pátráním po ní. Anně nebylo dovoleno se vrátit zpátky do svého rodného městečka, a tak ti dva úplně ztratili kontakt.
Anna byla tak na dně, že vážně uvažovala o sebevraždě. Načež její matka zničila všechny vzpomínky, které na Borise měla, včetně fotografií ze svatby a dopisů. Anna se nakonec znovu provdala a Boris, bez jejího vědomí, udělal totéž.
Roky plynuly dál a oba své nové drahé polovičky ztratili. Po 60 letech se Anna konečně dostala do svého rodného městečka a ihned po příchodu uviděla v dálce starého muže, Borise. Ten zrovna do městečka přišel navštívit hrob svých zesnulých rodičů, a když si všiml Anny, okamžitě za ní běžel. Nakonec se ti dva spolu znovu vzali a žili spolu šťastně až do smrti.
8 75 let po první puse
Když Carol Harrisová hrála ve 3. třídě hlavní roli ve školní hře Šípková Růženka, princ ztvárněný Georgem Raynesem ji pusou přivedl k životu.
George se však po střední škole odstěhoval ze Saint John do Toronta, kde se také oženil a měl rodinu. Roky běžely a o 61 let později George o svou nynější ženu přišel. Rozhodl se tak navštívit své rodné kořeny v Saint John. Carol a George zde na sebe narazili a jejich cesty se tak opět zkřížily. Navzájem si rychle padli do oka a o nějaký čas později požádal George Carol o ruku.
Carol tak konečně našla svého prince a 75 let po jejich první puse se vzali.
7 100 letý muž, který si vzal svou vysněnou
V roce 1983 se na párty seznámili Forresta Lunsway a Rose Pollardová. Forrest byl vdovec a Rose vdova, která přišla o svého manžela kvůli dlouhé a bolestivé nemoci. Rozhodně se nechtěla znovu vdát, chtěla jen společnost.
I přesto, že od sebe Forrest a Rose bydleli 64 kilometrů daleko, tak se pravidelně navštěvovali. Tyto „námluvy“ však probíhaly velmi pomalým tempem. Dvě desetiletí Forrest jezdil tuto vzdálenost, aby mohl vzít Rose na rande a ještě ten samý večer jet opět tu samou vzdálenost domů.
V roce 2003 se spolu konečně sestěhovali do Capistrano Beach. Za chvíli na to ji požádal o ruku. Rose ho nebrala vážně, protože Forrestovi bylo v té době již uctihodných 90 let a jí jen o 10 méně. Ze srandy mu tak odvětila, že si ho vezme, až mu bude 100 let.
Forrest však na Rossin slib nezapomněl a v den svých stých narozenin se tito dva opravdu vzali. Gratulace chodily z celého světa. Dokonce i prezident USA Barack Obama a první lady Michelle Obamová jim poslali své blahopřání.
6 Zamilovaná písnička
Fred Stobaugh se nikdy v životě nepřenesl přes smrt své lásky – Lorraine. Fred se s Lorrain (kterou dodnes považuje za nejkrásnější ženu, kterou kdy spatřil) oženil roku 1940 v městečku Peoria v americkém státě Illinois. Jejich vztah byl po celou dobu plný lásky a štěstí. Měli 3 děti a 4 vnoučata. Po 73 letech manželství však Lorraine umřela, ale Fred, kterému je nyní 96 let, na svou lásku nikdy nezapomněl.
Když jednou narazil na místní reklamu na soutěž v napsání písničky, rozhodl se zúčastnit. I přes to, že Fred neměl hudební sluch a žádný hudební umělec to také nebyl, napsal jednu z nejkrásnějších písní o lásce, která kdy spatřila světlo světa. Vzhledem k tomu, že neuměl nahrát písničku sám, předal text nahrávací společnosti Green Shoe Studio, která byla textem tak dojatá, že se rozhodla Fredovu písničku „Sweet Lorrie“ dokončit a vyslat do světa. Dokonce natočili i krátký dokument s názvem A Letter From Fred, který znázorňuje jeho láskyplný příběh.
5 Nejdéle ženatý pár
Všechno začalo v době, kdy Ann bylo 17 a Johnovi 21 let. Oba vyrůstali ve stejné čtvrti a více se poznali na střední škole.
Rodiče Ann však téměř jejich lásku zmařili – otec měl pro domluvenou svatbu s o 20 let starším mužem.
Aby k tomuto nedošlo, utekli spolu do New Yorku. Otec Ann bědoval, ale všichni ho utěšovali slovy: „Mladá láska nevydrží.“ V tomto případě však pravdu neměli. 24. listopadu roku 2013 John a Anna Betarovi oslavili 81. výročí svatby. John (102 let) a Ann (98 let) se tak stali nejdéle ženatým párem v USA.
4 Pár, kterému bylo po 61 letech dovoleno se vzít
Láska Johna Mace a Richarda Dorra začala v 50. letech, kdy oba sdíleli lásku pro jedno – hudbu. Tato jejich společná láska však nakonec přerostla v něco víc, v lásku mezi nimi. John byl rozvedený a měl dítě, chlapce Paula. Richard mu v péči o něj pomáhal. V roce 1983 přišla ale obrovská rána – Paul zemřel při autonehodě. V tomto hrozném období stáli ti dva pořád při sobě a vzájemně si pomáhali vyrovnat se se ztrátou Paula.
Po mnoho let byli nuceni před světem skrývat svou lásku. To se však změnilo roku 2011, kdy New York zlegalizoval svatbu gayů. Po 61 letech spolu se tak konečně mohli vzít, což se také uskutečnilo. V červnu roku 2011 proběhl malý svatební obřad Johna a Richarda.
3 Zápisník jedné lásky
Zápisník jedné lásky je film, který pojednává o dívce, jenž trpí demencí. Aby nezapomněla, její manžel jí pravidelně čte jejich romantický příběh. Toto romantické drama není založeno na skutečné události, přesto však existuje jeden příběh, který se tomuto filmu velice podobá. Příběh Jacka a Phyllis Potterových z Velké Británie.
Jack si již od raného věku psal deníček, což mu nakonec vydrželo celý život. Když pak 4. října roku 1941 potkal Phyllis, stránky jeho deníčku se začaly plnit jejich láskou. Jackovi se Phyllis zalíbila od prvního momentu, co ji spatřil. V jeho deníčku jejich první setkání popsal slovy: „Velice příjemný večer. Tancoval jsem s velmi půvabnou dívkou. Doufám, že ji zase někdy potkám.“ 16 měsíců po tomto zápisu se ti dva vzali. Téměř půl století bydleli spokojeně ve městě Kent. Bohužel však Phyllis začala trpět demencí, stejně jako její filmová obdoba. Přišel moment, kdy Jack přestal zvládat starat se o ni sám a tak se Phyllis musela přemístit do pečovatelského domu.
Ani to však Jacka neodradilo a svou milovanou chodil navštěvovat každý den. A každý den jí četl ze svého deníku a připomínal ji (i pomocí fotek) její rodinu a domácí mazlíčky. I když Phyllis zapomínala téměř na všechno, tak na lásku k Jackovi nezapomněla nikdy. Vždycky když za ní přijede, celá se rozzáří štěstím. Tito dva jsou již svoji přes 70 let a jejich láska je pořád stejně silná jako v den, kdy se do sebe zamilovali.
2 Pár, který se spolu narodil i umřel
Les Brown a jeho manželka Helena se oba narodili 31. prosince roku 1918. Když se na střední škole poznali, netrvalo dlouho a byli spolu. Rodiče jejich lásku neschvalovali, a tak ihned po dokončení střední školy, v 18 letech, spolu utekli.
Celý zbytek života pak prožili v jižní Kalifornii, kde také založili rodinu. Les a Helena spolu byli každý den a dokonce i v 90 letech byli stále velmi aktivní a zdravý pár. To se však později změnilo. Helena dostala rakovinu žaludku a Les trpěl Parkinsonovou chorobou. Po 75 letech, 16. července roku 2013 Helena umřela a Les den po ní.
1 Láska v dopisech
Po tom, co si Judith Lovellová pamatovala svého dědečka Davida jako tajemného a důstojného muže, byla velmi překvapená, když našla milostné dopisy, které si psal s babičkou.
David Hurd se v roce 1907 přestěhoval z Jamajky do New Yorku, kde se snažil vydělat na živobytí. Byl velmi osamělý, a tak se rozhodl napsat ženám z Karibiku. Jeho první dopis dostala v říju 1913 jistá Avril Catová. Během roku psaní jí David naprosto propadl. Aniž by se ti dva někdy viděli, David poslal dopis, ve kterém Avril žádal o ruku a nervózně vyčkával na odpověď. Avril souhlasila. Poprvé se viděli až v den, kdy David přijel do Jamajky na obřad. Toto první setkání jejich lásku ještě více prohloubilo a v říjnu 1914 se opravdu vzali.
Ihned po svatbě odjela Avril s Davidem do New Yorku, kde se usadili a vychovali 6 dětí. Avril zemřela roku 1962. David se pak už nikdy neoženil, v srdci měl jen Avril a to až do dne, kdy roku 1971 zemřel.
Zdroj: Listverse.com
