TOP 10 Kriticky ohrožené živočišné druhy

9
2692

Na seznamu ohrožených živočišných a rostlinných druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je řazeno více než 63 000 různých zvířat a kytek. Na seznamu kriticky ohrožených, tedy na seznamu organismů, jimž hrozí brzké vyhynutí, jich je zařazeno na 19 000. Z užšího seznamu jsem pro vás vybrala deset pozoruhodných druhů, které možná už brzy neuvidíme jinde, než na obrázcích v učebnicích.

 

10 Gorila nížinná (Gorilla gorilla)

Životním prostředím tohoto lidoopa jsou neprostupné nížinné deštné pralesy západní a střední Afriky. Celková oblast, na které se dnes gorily nížinné ve volné přírodě vyskytují má rozlohu asi 445 000km2. Co taková gorila celý den dělá? Program není moc bohatý. Den tlupy začíná několikahodinovým krmením – postačí vegetariánská strava a drobný hmyz – po snídani následuje odpočinek a pro mláďata zábava. Den je ukončený dalším několikahodinovým krmením. Co je zajímavé, gorily ve volné přírodě de facto nepijí – voda obsažená v rostlinné stravě jim vystačí. Žijí výhradně ve skupinkách se silnými sociálními vazbami. Tlupy se pohybují jen minimálně, což je problém především u goril chovaných v zajetí. Když mají dostatek potravy, pohyb jim úplně chybí a mnohdy tak dosahují i dvojnásobné váhy než v přírodě. U goril nížinných činí jeden z důvodů postupného vymírání pomalé rozmnožování. Samice může být březí jen jednou za 3 nebo 4 roky, často porodí dvojčata a za život tak každá matka odchová asi 6 mláďat. Pomalu se rozmnožující gorilí populace byla během tří generací snížena o celých 80%, a to především následkem mechanizované těžby dřeva. Z neprostupných pralesů, ideálního gorilího domova, se stávají autem dobře dostupné planiny a gorilí maso se díky pytlákům dostává na talíře výstředních zbohatlíků. Mimo to, populaci goril pomalu likviduje i epidemie eboly, na kterou u opic nikdo nedbá.

7568ae94819ef51e2406fb2426bcd831

 

9 Orangutan sumaterský (Pongo abelii)

Endemit orangutan sumaterský žije, jak už název napovídá, jen na indonéském ostrově Sumatra. Dorůstá výšky až 140 centimetrů a hmotnosti 90 kilogramů. Jsou charakterističtí dlouhou rezavou srstí. I u tohoto lidoopa je jedním z hlavních důvodů úhynu masivní odlesňování domovského ostrova, mimo nějž orangutani nemohou přežít. V současnosti těmto „lesním mužům“ zůstává k životu už jen prales v národním parku Gunung Leuser. Aktuální počet orangutanů ve volné přírodě se odhaduje na dva až tři tisíce kusů. Patří tak ke kriticky ohroženým druhům bez velkých nadějí do budoucna.

Suneko_-_IMGP0142_(by)

 

8 Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)

Kareta pravá je kriticky ohrožený druh mořské želvy u kterého rozlišujeme dva poddruhy. Tyto želvy žijí v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu. Jedinci tohoto druhu mohou mít až jeden metr a mohou vážit i 80 kilogramů. Při páření se jinak samotářské karety pravé shlukují v mělkých lagunách. V noci po spáření samice vylezou na břeh a nemotornými zadními ploutvemi vyhloubí poměrně hlubokou prohlubeň, do které nakladou zhruba 150 vajec. Snůšku samice překryjí pískem a ponechají svému osudu. Asi po padesáti dnech se vylíhnou zhruba dvou a půl centimetrové želvičky, které se instinktivně snaží dostat co nejrychleji do oceánu. Mláďata, která se do vody nedostanou do úsvitu, se stanou vítanou pochoutkou pro široké spektrum dravců. Ani přeživší želví mláďata nemohou zůstat v klidu. V moři se musí schovávat pod kameny nebo v korálech až do doby, než dorostou asi čtrnácti centimetrů a jejich vnější tělesná schránka nezíská podstatně vyšší tvrdost. Přirozeným nepřítelem dospělých karet jsou jen někteří žraloci, chobotnice a některé velké druhy krokodýlů. Kvůli velmi rozsáhlému lovu byly karety pravé zařazeny na seznam kriticky ohrožených živočišných druhů. Už antičtí Řekové a Římané tyto želvy lovili pro jejich krásný krunýř k ozdobě šperků a pro výrobu různých druhů kartáčů či hřebenů. Lov karet a obchodování s „želvími komoditami“ je dnes ve většině zemí světa přísně zakázán, přesto se ale nejdou země jako Čína nebo Japonsko, kde tyto želvy hubí stále ve velkém pro chutné maso a krunýř k výrobě dekorací.

JB4178bf_Z_profimedia_0031579492

 

7 Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)

Tygr ussurijský, jinak také, tygr sibiřský, amurský, altajský mandžuský, severočínský nebo korejský je s hmotností až 300 kilogramů a s délkou až 280 centimetrů největší kočkovitá šelma na světě. Zajímavé je, že přestože tygři ussurijští žijí ryze samotářským životem, po spáření zůstává rodičovský pár pohromadě. Tygrům se nejčastěji rodí dvě až čtyři koťata. Jediným přirozeným nepřítelem této obrovské šelmy je člověk. Dnes už jen pytláci loví tygry především kvůli tradiční čínské medicíně, která je za kosti a kůže tohoto zvířete ochotná zaplatit až 10 000 dolarů. V současnosti se vyskytuje v nedotčených tajgách na velmi omezeném území v oblasti východního Ruska při toku řeky Ussuri a částečně i v Číně.  V roce 2004 se celkový počet volně žijících tygrů ussurijských odhadoval na 350 kusů. V zajetí jich žije ale více než 1000 a rozmnožují se více než dobře. Umístění mladých tygrů do přírody ale zatím není možné – nemají vůbec strach z lidí a nejsou schopni samostatně lovit.

cf43664284_82445176_o2

 

6 Gaviál indický (Gavialis gangeticus)

Gaviál indický je v Indii posvátným druhem plaza, který je zařazený na seznam kriticky ohrožených živočichů. Tento druh krokodýla může v dospělosti dorůst až sedmi metrů, přičemž jen čelisti mohou měřit jeden metr a ocas až polovinu celkové délky. Většinu života gaviálové prožijí pod hladinou vody. Jejich málo vyvinuté nohy jim značně komplikují pohyb na souši, zato výborně vyvinutý ohebný ocas s jakýmsi kýlem je činí velmi obratnými ve vodě. Hlavním zdrojem potravy gaviálů jsou ryby. Tento druh krokodýla žije v harémech – samec se tedy obklopuje několika samicemi. Gaviálové byli ještě nedávno celkem běžným druhem například v Indii, Pákistánu, Barmě, Bangladéši nebo Nepálu. Dnes však, důsledkem postupujícího znečištění tamních vod a s tím spojeným mizením původních biotopů, se gaviálové dostali na seznam kriticky ohrožených druhů. Celkový počet těchto zvířat, která žijí dnes už jen v povodí indické řeky Gangy a částečně v Nepálu, se v této době odhaduje asi na 200 jedinců.

96994_detail

 

5 Levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis)

Kriticky ohroženým poddruhem levharta skvrnitého, je levhart mandžuský, jinak také levhart amurský. Ze všech poddruhů levharta žije nejseverněji – v Rusku a při ruských hranicích s Čínou a Severní Koreou. V této oblasti se vyskytuje dohromady s tygry ussurijskými. Obývá husté nedotčené lesy, jejichž postupné mizení je jedním z hlavních důvodů jeho úhynu. Kvůli vymizení životního biotopu vyhynul už úplně například v oblasti korejského poloostrova a severovýchodní Číny. Dalšími závažnými problémy, které výrazně redukují počty těchto koček ve volné přírodě, je například ilegální lov, lesní požáry nebo rozvojové stavební projekty, které likvidují pro levharty přirozené životní prostředí. Momentálně tak patří k nejvzácnějším kočkovitým šelmám světa – podle odhadů zoologů žije ve volné přírodě posledních 40 jedinců tohoto druhu. Příliš početné nejsou tyto šelmy ani v zajetí. V zoologických zahradách jich žije zhruba 175. Přestože existence této kočkovité šelmy je kriticky ohrožena, naděje zůstává. Západní ochranářské skupiny společně s ochranáři přírody z Ruska založili organizaci Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se snaží levharty mandžuské společně s tygry ussurijskými zachránit. Mezi jejich hlavní výhry patří zřízení rozsáhlého přírodního parku „Země leopardů“ na území Ruska. Projekt byl schválen ruskou vládou v dubnu loňského roku. Velké kočkovité šelmy tímto krokem dostanou chráněné území o rozloze 262 000 hektarů. Pokud byste chtěli pomoct sami, můžete jednoho z levhartů na dálku adoptovat a následně ho finančně podporovat, a to prostřednictvím World Wide Fund for Nature (Světový fond na ochranu přírody). 

Poznámka pod čarou: Levhart a leopard jsou synonyma.

529acdb1-1389-455f-8a7b-7ecc7a3a0e8a

 

4 Delfín indočínský (Sousa chinensis)

Delfín indočínský je asijským druhem kytovce, který se objevuje ve dvou poddruzích – čínský bílý delfín a hongkongský růžový delfín. Tito kytovci se vyskytují v Indickém oceánu, ale žijí i ve sladkých vodách čínských řek. Delfíni indočínští se na seznam kriticky ohrožených živočišných druhů dostali především kvůli rychle se rozvíjející čínské ekonomice. Hustá lodní doprava na velkých čínských řekách i množství továren v jejich blízkosti, stejně tak jako intenzivní rybolov. Všechny tyto důvody zredukovaly vzácný druh do komunity čítající méně než tisíc jedinců. Pokud byste chtěli pomoct v záchraně tohoto druhu, uděláte nejlépe, když se vypravíte přímo do Číny. Ekolog Bill Leverett tu totiž založil jakousi základnu pro pozorování indočínských delfínů. Prostřednictvím této společnosti organizuje turistické výlety za raritními mořskými savci. Ze získaných finančních prostředků pak organizace financuje výzkum a ochranu indočínských delfínů.

delfin

 

3 Nosorožec dvourohý (Diceros bicomis)

Nosorožec dvourohý, jinak také nosorožec černý, je kriticky ohrožený býložravec žijící v Africe, a to především v oblastech přírodních rezervací. Nosorožci jsou samotářská zvířata, která se vyznačují svou nesnášenlivostí a nevypočitatelností. Často ale jen zastrašují, kvůli špatnému zraku nedokážou okamžitě zhodnotit hrozící nebezpečí, a tak často útočí v podstatě preventivně. Když se ale prostřednictvím výborného sluchu a čichu přesvědčí, že nebezpečí nehrozí, od útoku upustí a rychle se uklidní. Tato zvířata jsou zajímavá především svou hlavou, na které jim vyrůstají dva keratinové rohy. Právě ty jsou jim zhoubou. Nosorožci jsou loveni právě kvůli nim. Nosorožčí rohy se používají k výrobě ozdobných dýk a pro účely tradičního asijského lékařství. Asijaté jsou přesvědčeni, že nosorožčí rohy zvyšují sexuální potenci. Odhaduje se, že drtivá většina dospělých nosorožců je zabita pytláky právě kvůli rohům.

457_nosorozec-dvourohy-1blackrhino

 

2 Leguán modravý (Cyclura lewisi)

Tento kriticky ohrožený druh ještěra se dožívá až šedesáti devíti let a může dorůst až do délky jednoho a půl metru a váhy čtrnácti kilogramů. Leguán modravý je endemit. Jediné místo na světě, kde žije, je ostrov Grand Cayman, jenž je součástí Kajmanských ostrovů. Tam tito leguáni žijí na ploše 4km2 a jejich populace je tak v nejbližších letech odsouzena k zániku. V roce 2005 bylo ve volné přírodě evidováno pouhých pět kusů. Pokud byste chtěli tohoto kriticky ohroženého plaza vidět na vlastní oči, nemáte to daleko, chová jej jediná ZOO v Evropě – Zoologická zahrada v Praze.

leguán modravý

 

1 Kůn převalského (Equus przewalskii)

Posledním žijícím předkem běžně známého koně domácího je kůň převalského. Dnes už není možné toto zvíře potkat ve volné přírodě. V zoologických zahradách ale zatím k vidění je. Zemí původu tohoto lichokopytníka je Mongolsko a jeho stepi, kde koně žili v dlouhodobých stádech pod vedením starší klisny. Na pokraj vyhynutí se dostali díky mohutnému rozvoji pastevectví. Pro pastýře koně převalského znamenali konkurenci, a tak je pastevci začali vybíjet. A vybíjeli je tak dlouho, dokud nezůstalo posledních pár ojedinělých kusů. O existenci tohoto vymírajícího živočišného druhu měli dlouhá léta ponětí jen mongolští pastevci, veřejnost se o koních dozvěděla až po roce 1879.  „Objevil“ je – respektive uviděl v přírodě a začal zjišťovat informace od místních, plukovník tehdejší ruské armády Nikolaj Prževalskij. Tito prudce agresivní koně dnes mají celou plemennou knihu v pražské ZOO, které už se podařilo úspěšně odchovat asi 150 hříbat. Některá z nich byla vypuštěna zpět do přírody ve své domovině. Snad budou pastevci tentokrát shovívavější….

3e17846c9d_74728811_o2

 

 

Loading Facebook Comments ...

ZANECHTE ODPOVĚĎ